Pavel Háp zemřel loni. Ve svém bydlišti - Proseči - před lety vlastně jen navázal na tamní tradici domácké ruční výroby dýmek počínající v první polovině 19. století. Těsně před druhou světovou válkou se zabývalo výrobou dýmek v Proseči dokonce více než 600 lidí, kteří vyráběli přes 500 typů dýmek. Dnes tam přežila jedna malá, ale úspěšná fabrika o třiceti lidech se sériovou výrobou dýmek.
Dýmky prodával hlavně na internetu a na soutěžích
Pavel Háp se ke konci minulého století osamostatnil a o všechny fáze výroby dýmek se staral sám. Mezi znalci uspěl.
Pavel Háp ve své dílně
"Pavel Háp je jedna z nejvýraznějších postav na domácím fajfkovém poli. Díky jeho fenomenálnímu a nezaměnitelnému rustiku ho alespoň já osobně pokládám za jednoho z nejzajímavějších výrobců vůbec. Ze všech fajfek se mi z mé Hápovky kouří bezkonkurenčně nejlépe," charakterizoval jeho výrobky jeden z přispěvatelů internetového diskusního fóra věnovaného dýmkám.
Své dýmky prodával Háp především po internetu. Jezdil také na soutěže v pomalém kouření dýmky, kde ty své též nabízel - od Brna, Olomouce až po Poznaň, Berlín, Kodaň, Vídeň, Barcelonu a další místa. Jeho dýmky kupovali především Češi, Slováci a Poláci, ale měl i svého zákazníka na Tchaj-wanu.
Podobných napůl umělců a napůl řemeslníků je málo. "Výrobních operací je kolem třiceti a všechny musím zvládnout na vysoké úrovni. Jenom naučit se přesně rašplovat trvá asi tak tři roky, a kdyby se chtěl někdo naučit všechny operace, tak mu to bude trvat tak šest až osm let," říkával Pavel Háp.